Bullet your whole day.
Bullet? Vážně? Jelikož si to slovo prostě neumím přeložit tak, aby mi dávalo v téhle větě smysl, dejme tomu, že je tam "describe"- "popiš". Tak jo, jdeme na to.
Ráno jsem vstávala brzo. Asi o půl 8. Jela jsem s tetou a Karlíčkem na návštěvu na tábor. Před tím jsme jely ještě na STK, kde jsme strávily asi 2 a půl hodiny, tak jsme si to čekání zpříjemnily "snídaní", kterou jsme si koupily na benzínce. Když jsme už konečně odjely, našly jsme tábor a teta se od nás odpojila, protože tam jela za známým. Já tam původně jela za kamarádem, ale bylo to takové divné, tak jsme se nakonec akorát tak mihli. Když jsme odjížděly, byla jsem na něj naštvaná, že mě úplně vypustil a tak jsem celou cestu mlčela a četla si Velkého Gatsbyho. Když jsme dojely na Starý Jičín, jely jsme se kouknout na turnaj, kde hrál strejda. Bohužel nepostoupil do semifinále, tak jsme odjely dříve. Když jsme dojely konečně domů, chvilku jsme pobyly u Káji, koukaly jsme na videa na YT, daly si Oreo, popily kakao a najednou jsem se zvedla, že jdu na kolo, protože jsem chtěla konečně něco dělat. Můj trip měl cíl na Kojetíně u Křížku, jenže když jsem dojela na ten kopec, byla jsem tak plná euforie a energie, že jsem si řekla- proč si to neprodloužit?! Jela jsem na Čerťák (taková nádrž) a pak úplně neznámou cestou lesem, do neznáma. :D Vůbec jsem netušila, kam jedu. Byla to docela sranda, ale čím dále jsem jela, tím více jsem se děsila toho, kde vyjedu. Jela jsem sama, po úplně neznámé lesňačce, někam do nikam (:D). Když jsem vyjela, našla jsem nějakou starou budovu, která byla úplně boží. A taky jsem našla hlavní cestu! Jela jsem instinktivně doprava a vůbec jsem se nepozastavovala nad tím, proč zrovna tam. Volala jsem Karlíkovi, ať mi zjistí, kde jsem. Nebrala to. Ta její hlasová schránka mě dokáže vždycky tak nas*at! :D Volala jsem tedy dál. Žiťa byla pryč a smála se mi. Když už jsem vytáčela Jacoba, potkala jsem nějakou paní a jelikož se nestydím zeptat, dozvěděla jsem se, že jedu úplně blbě. Otočila jsem to tedy a pak už jsem se napojila na jinou cestu, kde už jsem věděla, kam jet. Domů jsem přijela úplně vyřízená a pobavená svými orientačními smysly. Teď jsem u Karlíka a spím tu, takže bude filmík, čokoládka a spoooousta nenávistných keců jako důkaz toho, jak moc se milujeme.
Co váš 12. srpen? :)
BTW- zítra jedu do Ovy, vlakem... Pak vám napíšu, kolikrát jsem se ztratila. :D
 |
| <3 |
Žádné komentáře:
Okomentovat