Day 25

Someone who fascinates you and why.
Někdo, kdo tě fascinuje a proč.

Nad tímhle tématem jsem přemýšlela asi nejdéle- tzn. asi tak 30 min. Nakonec jsem došla k závěru, že Karolínka.
1. Už jen z toho důvodu, že jí to zvedne náladu, když o ní napíšu článek.
2. Protože se mnou zvládá všechno, ví o mně všechno a i přesto se se mnou baví a bere mě.
3. Hraje neskutečně dobře volejbal. I když jsem ji viděla jen párkrát hrát, ale říká se to o ní. :D
4. Jde si za svým snem a dělá to, co miluje. Vkládá do toho všechno.
5. Je neskutečně krásná, ale pořád si na něco stěžuje.
6. Její povaha je sice nevyzpytatelná, ale když se v ní člověk vyzná, zamiluje si ji.
7. Je to přesně můj opak. Je krásná, štíhlá, inteligentní, sportovně nadaná, vtipná, vysoká, nečte knížky, kouká na televizi a podobně.
8. Umí udržet tajemství a jako jedna z mála osob mi věří. Za to jsem ji neskutečně vděčná.

Ksichtenzi

No, co si budeme povídat... Prostě nejlepší kamarádka, jak má být. :)

Jinak, za chviličku jedu na tábor a zbytek challenge dodělám potom, tak se mějte krásně.
Užívejte si prázdnin. <3

Day 24

Your favorite movie and what it's about.
Tvůj oblíbený film a o čem je.

Můj oblíbený film je Forrest Gump. I přes to, že je to film starý už 20 let, je to pro mě film, ve kterém vždycky najdu útěchu, zábavu a porozumění. Vždycky jsem si s Forrestem připadala v mnoha věcech podobná a možná proto ten film tak zbožňuji. Vyzařuje z něj tak skvělá energie, jako by všechno mělo dopadnout dobře, jako by všechno špatné v minutě zmizelo, jako by se dobré věci děly každým dnem a každému.
Nebudu vyprávět děj filmu. Na to se může kouknout každý. Místo toho napíšu můj názor na něj a jak na mě působí. Myslím, že obsadit do hlavní role Toma Hankse, byl určitě nápad nějakého génia. Zahrál Forresta skvěle a úplně jsem mu to žrala. A ani mi u filmu nevadil český dabing, protože zrovna Toma Hankse dabovat umí. To se musí uznat.
Jak už jsem psala výše, působil na mě vždycky kladně. Tím myslím, že kdykoliv se na něj podívám, mám pocit jako by všechno začínalo od znova, že život je přece o tom, dělat chyby a napravovat je a začínat znova a začínat tolikrát, kolikrát to jen jde, protože každý nový den je pro vás novým začátkem.
Nikdy ho nepřestanu milovat a i když mi ho tolik lidí zhnusilo, pořád je to pro mě film, co mi otevřel oči a otevírá mi je pořád dokola.

Day 23

Give pictures of 5 guys who are famous who you find attractive.
Přidej 5 fotek chlapů, které shledáš atraktivními.

Budeme dělat, že den 22. nebyl. Však vy víte... Prázdniny.
Takže! (Především jsou to herci, ale našla bych i nějaký hokejisty a tak.:D)

1. Martin Garrix- Toho jsem viděla až dneska, ale proboha!! Ty oči...<3

2. Aaron Johnson- On je fakt boží! Ten film, ta role, naprosto k němu sedí.

3. Logan Lerman- No words, just enjoy...:D

4. Robert Pattison- A ne, není to kvůli té roli ve Twilight! Je to proto, protože je prostě boží. 

5. Channing Tatum- Řekněte mi aspoň 3 holky, kterým se nelíbí a dám vám bonbónky!

Everyday happiness

Byla jsem na oslavě narozenin od Tvaruž a její ségry. Ten dortík byl úžasný!

Ani nevím, kdy se ze mě stal tak velký milovník H&M, ale bože!!!! Ty boty!!! <3

Naučila jsem se nejlepší frapéčko s nejlepší pěnou. <3

Moje tabulová folie. S takovými pozitivními kecy nad postelí, to se bude vstávat...:)

1- Knížka, kterou jsem přečetla za 2 dny a zamilovala jsem si ji. Jedna z mála knížek, co mě rozplakala.
2- Trošičku happy, před výletem za Tvaruž. :)
3- Nejlepší snídaně s nejlepším hrníčkem kávy a nejlepší pizzovou kapsou z Lidlu. Nechci dělat reklamu, ale je tak úžasná...<3
Fotky z insta. :) Follow me.

Zatím si prázdniny docela užívám, co vy? :)

Day 21

One of your favorite shows.
Jeden z tvých oblíbených pořadů.

Abych řekla pravdu, tak nevím. Napadlo mě Studio hokej, ale to je jen při mistráku a asi se to jako pořad počítat nedá. Nekoukám se na televizi (kromě MS v hokeji, oblíbených filmů a pár politických debat), takže tak nějak nemám přehled. Z dob, kdy jsem ještě televizi sledovala běžně, si pamatuji, že můj nejoblíbenější pořad byly asi Televizní noviny. Což je zvláštní, protože teď je naprosto nenávidím a kdybych něco mohla od základu změnit, tak tohle bude v Top10. Vždycky jsem si připadala dospěle mezi mými vrstevníky. A fakt nechápu, jak jsem se na to mohla dívat, ale to mi bylo tak kolem 11 let. Když jsem byla ve školce, byli to Šikulové, Věda je zábava a Kouzelná školka. To jsou prostě nejlepší pořady mého dětství.

Day 20

How important you think education is?
Jak je podle tebe vzdělání důležité? 

Vzdělání je pro mě důležité moc. Vážně si myslím, že by lidé měli být vzděláváni, ale ne tou cestou, že jim to někdo vtlouká do hlavy. Určitě je dobré, mít dobrou školu, titul apod., ale k čemu vám takové věci jsou, když si neumíte opravit pračku nebo pověsit poličku? Myslím to tak, že každý je vzdělaný v něčem jiném a určitě by nemělo být vzdělání jedno z měřítek postavení ve společnosti. Vážím si doktora stejně tak jako dobrého řemeslníka.
Můj názor skvěle vyjádří toto video: https://www.youtube.com/watch?v=wE5NmMBeEWQ
Naprosto s ním souhlasím.

Day 19

Disrespecting your parents.
Nerespektování tvých rodičů.

Tohle téma jaksi nechápu. Pochopila jsem to, že tu mám napsat, jak je neposlouchám, dělám všechno právě naopak než řeknou atd. Jenže tyhle věci já prostě nedělám! :D Já mám ke svým rodičům úctu. A to myslím vážně. Nemyslím to tak, že bych jim vykala, ale mám pro ně třeba přezdívky a oni to chápu a dělají si z toho srandu, protože ví, že si dělám legraci. Ví, že je miluju nadevše na světě.

Day 18

Your beliefs.
Tvé víry.

Co jsem z toho pochopila, mám napsat, čemu věřím.
Věřím, že ve světě je pořád někde dobro. Myslím tím, že ne všichni lidé musí být hrabiví a závistiví a pořád se najdou tací, co dělají dobré věci proto, že jim to jednoduše dělá radost a chtějí pomoct.
Věřím, že nemusí být všechno komerční, že někdo nedělá jeho práci jen kvůli penězům, ale proto, že ho to baví a naplňuje.
Věřím, že lidi si umí stát za svým názorem a říkat pravdu.
Věřím, že existuje něco vyššího, než jsme my. Nemyslím vyloženě Boha, ale něco, co nikdo nechápe.
Věřím, že nejsme ve vesmíru sami.
Věřím, že přijde doba, kdy si lidé uvědomí, že se dá žít v míru.
Věřím, že lidé sami o sobě nejsou zlí.
Věřím, že na každého čeká někde, někdy štěstí.

Day 17

Your highs and lows of this past year.
Tvé vzestupy a pády loňského roku.

Můj vzestup (duševní) loňského roku- 2013- byl asi o prázdninách. Bylo to takové to období, kdy jsi vyšel ze základky, jsi přijat na střední a nemáš žádné obavy. V tu dobu jsem si tak nějak uvědomila svou cenu a cenu mých přátel. To, jak moc pro mě znamenají, jak moc jsem za ně vděčná. Samozřejmě, že jsem poznala pár sviní, které si na přátele jen hrály, ale právě proto mě to posunulo dál a teď, když se na to zpětně podívám, jsem jim za to vděčná. Nebýt jich, nikdy bych si neuvědomila spoustu věcí.
Můj pád loňského roku byl z 80% na Silvestra. Tu noc jsem se opila a byla jsem ze sebe znechucena. Nikdy jsem nebyla typ, co by pil. A ani nejsem. Prostě jsem to tehdy asi špatně odhadla a od té doby jsem se zařekla, že už nikdy více. Sice se mi jen motala hlava, ale pořád tu bylo to znechucení. Navíc mi ublížilo hodně lidí. Takové ty stavy, kdy se ti někdo líbí a pak ho vidíš, jak se líbá s někým jiným. No, řekněme, že to nebylo nejpříjemnější pokoukání. Asi proto jsem to potom do sebe tak klopila.
A celkové zakončení tohoto článku?
Člověk si musí projít i tím nejhorším aby si pak mohl vážit toho, co má. Všechno špatného, co se nám děje jsou lekce a posouvají nás dál. Věřte tomu nebo ne, po čase budete za většinu těch "lekcí" vděčni.

Každý chce radost a nikdo nechce bolest. Jenže duha taky neexistuje bez deště. 

Day 16

Your views on mainstream music.
Your views on mainstream music.

Zase se omlouvám, že jsem nic nenapsala. Byla jsem na akci. Klasika. Prázdiny...:D Došla jsem domů o půl 3. Bylo to tam totálně boží!
Můj názor na mainstreamovou muziku? Mainstreamová muzika se mi líbí. Líbí se mi ta hudba sama o sobě, ale ne ti umělci. Nelíbí se mi jejich komerce, ale o tomhle až jindy, blbne mi mezerník.
Mějte se krásně! <3

Day 14

Your earliest memory. 
Tvoje první vzpomínka.

Takže, v první řadě bych se chtěla omluvit za to, že včera jsem nic nenapsala. Nechci se vymlouvat na to, že jsem neměla čas, ale je to tak. Ráno jsem byla na kole, pak na celodenním tripu v Ově a domů jsem přijela asi 10 minut před půlnocí, takže asi chápete, jak ráda jsem ulehla do postele. Každopádně abych se dostala k tématu..
Moje první vzpomínka není. Celé moje dětství se mi tak nějak spojilo v jednu velkou vzpomínku, kterou neumím chronologicky uspořádat. Něco jako když děláte muffiny v tom speciálním plechu s otvory a dáte do těch děr moc těsta. Když to pečete, všechno vám pak splaskne do jedné velké mufiiny, protože toho bylo tolik, že se to neudrželo odděleně.
Tak či tak, vzpomínka, na kterou si vždycky ráda vzpomenu, byla ta, jak jsem nastoupila do školky. Nikoho jsem tam neznala. Stála jsem s mámou ve dveřích od herny a loučila se s ní. Už jako malá jsem měla problém s tím, najít si kamarády. Měla jsem neskutečný strach, že si nenajdu žádné přátele. Když jsem se s mámou rozloučila, přísahala bych, že jsem měla na krajíčku. V tu chvíli ke mně přiběhla maličká, blonďatá, usměvavá holčička s šedo-zelenýma očima a prohlásila: "Ahoj, budeme si hrát? Budeme kamarádky?" Jo, šly jsme si hrát. Jo, byly jsme kamarádky. Byly jsme nejlepší kamarádky. Asi až do 5. třídy na základce, kdy přestoupila na jinou školu.
Další vzpomínkou, kterou miluji, byla ta, kdy jsem byla jako maličká na zahradě. Mohlo mi být tak 5. Najednou na mě zavolal táta. Já se zvedla z malého pískoviště a vyrazila sprintem k tátovi. Táta si ke mně dřepl, objal mě kolem ramen a řekl: "Hele, vidíš tu ještěrku?"
A to je všechno. Konec. Úplně bez pointy. Tahle vzpomínka ve mně vzbuzuje strašně moc pocitů. Pocit bezpečí, věčné lásky a štěstí. Je zvláštní, že je to prakticky vzpomínka o ničem, ale zároveň o všem. Něco si pamatuji a něco ne. Asi tak, jako každý. Podle mě si člověk nepamatuje příběhy, ale pocity. Nepamatuji si svý první Vánoce, kdy jsem poprvé měla zmrzlinu nebo kdy jsem poprvé spálila jídlo. Pamatuji si ale kdy jsem se poprvé zamilovala, kdy jsem poprvé ucítila úzkost, kdy jsem se poprvé bála, kdy jsem poprvé byla na někoho pyšná... Samé pocity. Život asi je tak trošku o pocitech. Tak trošku hodně.

Day 12

Bullet your whole day.
Bullet your whole day. 

Bullet? Vážně? Jelikož si to slovo prostě neumím přeložit tak, aby mi dávalo v téhle větě smysl, dejme tomu, že je tam "describe"- "popiš". Tak jo, jdeme na to.
Ráno jsem vstávala brzo. Asi o půl 8. Jela jsem s tetou a Karlíčkem na návštěvu na tábor. Před tím jsme jely ještě na STK, kde jsme strávily asi 2 a půl hodiny, tak jsme si to čekání zpříjemnily "snídaní", kterou jsme si koupily na benzínce. Když jsme už konečně odjely, našly jsme tábor a teta se od nás odpojila, protože tam jela za známým. Já tam původně jela za kamarádem, ale bylo to takové divné, tak jsme se nakonec akorát tak mihli. Když jsme odjížděly, byla jsem na něj naštvaná, že mě úplně vypustil a tak jsem celou cestu mlčela a četla si Velkého Gatsbyho. Když jsme dojely na Starý Jičín, jely jsme se kouknout na turnaj, kde hrál strejda. Bohužel nepostoupil do semifinále, tak jsme odjely dříve. Když jsme dojely konečně domů, chvilku jsme pobyly u Káji, koukaly jsme na videa na YT, daly si Oreo, popily kakao a najednou jsem se zvedla, že jdu na kolo, protože jsem chtěla konečně něco dělat. Můj trip měl cíl na Kojetíně u Křížku, jenže když jsem dojela na ten kopec, byla jsem tak plná euforie a energie, že jsem si řekla- proč si to neprodloužit?! Jela jsem na Čerťák (taková nádrž) a pak úplně neznámou cestou lesem, do neznáma. :D Vůbec jsem netušila, kam jedu. Byla to docela sranda, ale čím dále jsem jela, tím více jsem se děsila toho, kde vyjedu. Jela jsem sama, po úplně neznámé lesňačce, někam do nikam (:D). Když jsem vyjela, našla jsem nějakou starou budovu, která byla úplně boží. A taky jsem našla hlavní cestu! Jela jsem instinktivně doprava a vůbec jsem se nepozastavovala nad tím, proč zrovna tam. Volala jsem Karlíkovi, ať mi zjistí, kde jsem. Nebrala to. Ta její hlasová schránka mě dokáže vždycky tak nas*at! :D Volala jsem tedy dál. Žiťa byla pryč a smála se mi. Když už jsem vytáčela Jacoba, potkala jsem nějakou paní a jelikož se nestydím zeptat, dozvěděla jsem se, že jedu úplně blbě. Otočila jsem to tedy a pak už jsem se napojila na jinou cestu, kde už jsem věděla, kam jet. Domů jsem přijela úplně vyřízená a pobavená svými orientačními smysly. Teď jsem u Karlíka a spím tu, takže bude filmík, čokoládka a spoooousta nenávistných keců jako důkaz toho, jak moc se milujeme.
Co váš 12. srpen? :)
BTW- zítra jedu do Ovy, vlakem... Pak vám napíšu, kolikrát jsem se ztratila. :D

<3

Day 11

Put your iPod on shuffle and write 10 songs that pop up.
Dej tvůj iPod na náhodné přehrávání a napiš 10 písní, které hrají.

1. Ozzy Osbourne- Mama, I'm Comming Home
2. One Republic- Secrets
3. Mattafix- Big City Life
4. Passenger- Let Her Go
5. Nirvana- The Man Who Sold The World
6. Green Day- Holiday
7. Ektor ft. DJ Wich- Loser
8. Eminem- Infinite
9. Rihanna- Cheers
10. Eminem- Rain Man
Jinak, nemám iPod, takže jsem namíchala mobil. :)

Day 10

Discuss your first love and first kiss.
Řekni o tvé první lásce a první puse.

Moje první láska. Oukej. Na toho kluka jsem čekala asi rok. Byla jsem do něj fakt bezhlavě zamilovaná a i přes to, že měl mezi tím jiné slečny jsem pořád tajně doufala, že spolu budeme. A ano, nečekaně, byli jsme spolu. Byli jsme celý ten rok strašně dobří kamarádi a když už jsme spolu měli být, nebyla jsem si vůbec jistá, jestli do toho půjdu. Čekáte na něco dlouho a když to přijde, ani nevíte, jestli to chcete. Bála jsem se, že až se rozejdeme, už se nebudeme bavit. A já o něj vážně nechtěla přijít. Nakonec jsem si ale řekla, že risk je zisk (no co, byla jsem tehdy trošku divná). Dali jsme to teda dohromady. Bylo to perfektní. Měli jsme se rádi, možná se i milovali. Bože, byli jsme malí. Ale bylo to roztomilé. Byli jsme si zároveň nejlepšími přáteli. Pak se to ale všechno tak nějak zvrtlo. On si myslel, že mu lžu a mě mrzelo, že mi nevěří. Zklamal mě tím a klesl si u mě. V tu dobu jsem byla ve Francii na výměnném pobytu a jak jsem přijela zpátky, ukončili jsme to. Pěkný dárek k narozeninám. :)
První pusa? Na tu si ani nepamatuju, ale určitě nebyla tak boží, jak jsem si myslela, že bude.

Day 09

How you hope your future will be like.
Jak doufáš, že bude vypadat tvá budoucnost. 

Myslím, že tenhle článek už jsem tu psala. Vlastně jeden skoro úplně stejný už v téhle challenge byl. Bylo to "Jak se vidíš za 10 let?" a vůbec nic se od té doby nezměnilo. Pořád chci králíčka Boba! Pořád chci být novinářkou! Jediné, co bych snad mohla doplnit, je to, že se nechci dožít důchodu. Asi jsem divná, ale nechci zažít stáří. Prostě netoužím po tom být stará, vrásčitá babička, která si stěžuje na malý důchod a špatné politiky.
BTW- víte, jak je boží usínat s někým na skype? Nedávno jsem si volala s kamarádem asi 8 hodin a volali jsme si přes noc. Bylo to vtipné, ale divné zároveň. :D Jinak docela bez pointy, ale musela jsem ho tu zmínit. Vyhrožoval mi zrušením sledování na insta.

Day 08

A moment you felt the most satisfied with your life. 
Moment, kdy jsi se cítila se svým životem nejvíce spokojená.

Takové momenty nemám často. Prakticky skoro nikdy. Každopádně poslední takový moment, co si vzpomínám byl, když jsem měla narozeniny. Ten den jsem byla s mými nejbližšími a dostala jsem tak automaticky nejlepší dárek, jaký můžete dostat. Přítomnost těch, které milujete. :)
Večer, jak jsem došla domů z venku, byla jsem úplně plná energie. Měla jsem takový dobrý pocit, jako by všechno špatné už skončilo a s novým věkem mě čekalo jen to nejlepší. No, nebuďme naivní, byl to první den mých 16-tin. Začátky se vždycky zdají pěkné a jednoduché.

Nic k tématu, jen se mi to líbí. 

Day 07

Your zodiac sign and if you think it fits your personality.
Tvé znamení ve zvěrokruhu a jestli si myslíš, zda to na tebe sedí. 

Blíženec.
Blíženci jsou neskutečně proměnliví lidé. Každou chvilku jsem někdo jiný. Mé myšlenky se pohybují neskutečnou rychlostí a lidí, co mi rozumí a chápou mě, je vážně málo a obdivuji je, protože já sama to mnohokrát neumím. Sedí to na mě úplně neskutečně. Nejsem stereotypní typ. Doslova nenávidím stereotyp. Nemám ráda, když se na mě lidi vážou. Potřebuji k životu hodně svobody. Ráda si rozvíjím obzory a dozvídám se nové věci. No, však si počtěte sami..:) (http://www.horoskopy.cz/charakteristika/blizenci)

Day 06

Write 30 interesting facts about yourself.
Napiš o sobě 30 zajímavých faktů.

1. Mám třetí jméno. Moje celé jméno je Tereza Hana Hanáková.
2. Lyžuji od 3 let a pořád mě to nepřestalo bavit. 
3. Měla jsem jediného přítele.
4. Mým nejoblíbenějším jídlem jsou lasagne. 
5. Jsem blíženec.
6. Na mnoho věcí nemám stálý názor.
7. Od doby, co mám krátké vlasy, mi rapidně kleslo sebevědomí. 
8. Umím nejlepší vaječné omelety na světě!
9. Mám problém důvěřovat lidem.
10. Jsou věci, které nikdy nikomu neřeknu.
11. Umím držet tajemství.
12. Nedívám se na televizi. S výjimkou hokeje a oblíbených filmů.
13. Nikdy jsem neměla vlastního mazlíčka. 
14. Mojí nejoblíbenější knížkou je Malý princ. 
15. Nechci zažít stáří. Předpokládám, že umřu ve 40.
16. Když se začtu do nějaké knížky, přečtu ji během dne. 
17. Líbila se mi více knížka než film Hvězdy nám nepřály.
18. Mým nejoblíbenějším filmem je Forrest Gump a ne proto, že tam hraje Tom Hanks. 
19. Jako malá jsem se všeho bála, ale nedávala jsem to najevo. Vydrželo mi to dodnes. 
20. Některá česká slova nenávidím a nahrazuji je anglickými. 
21. Nerada chodím na veřejný bazén. 
22. Když jsem se učila na snowboardu, totálně jsem si doničila obě zápěstí. 
23. V životě jsem neměla v puse cigaretu a ani to neplánuji.
24. Miluji sójové mléko. Jediné, co mě na něm štve, je ta cena. 
25. Dívám se na hokej kvůli tomu, že mě ta hra opravdu baví. Ne kvůli tomu, abych vypadala před klukama zajímavě. Nesnáším, když se na hokej dívají holky jen pro image, přitom ani neví, co je to offside. 
26. Raději lidi poznávám v reálu než skrze facebook atd.
27. Byla jsem 3 měsíce bez facebooku. Tolik času jsem za celý rok neměla. 
28. Rozumím si více s tátou než s mámou. 
29. Jako malá jsem vyrůstala mezi klukama, takže jsem si místo na princezny, hrála na teroristy. 
30. 30-tý fakt není. Každý by si ho o mně měl vytvořit sám. Kdo mě zná, ten bude vědět, co si doplnit. :)

Day 05

A time you thought about ending your own life. 
Čas, kdy jsi přemýšlel o ukončení svého života.

Nechci tu rozebírat mé maličké deprese. Abych řekla pravdu, párkrát už mě to napadlo. Asi na 2 sekundy, pak jsem si dala facku a přemýšlela nad svou inteligencí. Jestli je opravdu taková, jaká si myslím, že je. Jsou lidé, kteří denně trpí hlady, nemají co na sebe, nemají rodiny, nemají střechu nad hlavou, chodí spát s tím, že neví, jestli se zítra vůbec probudí. Můj život je prakticky bezstarostný. V tomhle jsem neskutečně sobecká. Je mi ze sebe špatně, když si stěžuji na to, jak nemám štěstí, zatímco ve světě hladoví každý 7 člověk. Jak už jsem dříve psala, člověk by si měl vážit toho, co má. A i přes ty mé menší krize si vážím svého života.
Navíc na to, abych si vzala život nemám koule. Nezvládla bych to.

Day 04

Your views on religion.
Tvůj názor na náboženství. 

Líbí se mi, když někdo v něco věří. Člověk by asi měl v něco věřit. Já věřím v něco vyššího. Nechci říct, že v Boha, ale v Karmu nebo tak něco. Moje mamča vyrůstala v hodně pobožné rodině a táta je ateista. Jsem sice křtěná, ale do kostela chodím jen na Vánoce a Velikonoce (mimo pohřby a svatby). Každopádně nic se nemá přehánět a myslím, že v tomhle případě to platí také. Některá náboženství mi připadají skoro jako sekty. Lidé se modlí k nějakému vůdci, guru. Svádí na něj všechny věci. Myslí si, že když udělají něco, co jejich náboženství nepovoluje a poté se pomodlí či přinesou nějakou oběť, bude vše smazáno. Tak to bohužel/ bohudík není.
Mým nejoblíbenějším náboženstvím je budhismus. Je to jedno z mála náboženství, které mi připadá normální, přímo od srdce a mírumilovné. Nepřipadá mi komerční. Lidé věří v někoho, kdo skutečně existoval.
____________________________________________________________________
V žádném případě nechci ničí náboženství urazit! Je každého věc, v co věří. V dnešní době se ta víra obzvlášť cení.

Strange evening mood.

Day 03

Your views on drugs and alcohol. 
Tvůj názor na drogy a alkohol.

Nedávno jsem byla na takové akci. Je to prakticky maličký jednodenní fesťáček, kde se schází většina lidí mého věku. Klasicky se polovina z těch lidí ani nedostala dovnitř, protože se jednoduše tak ztřískali, že neměli na to tam dojít. Naneštěstí pro ně byl zátah. Do lesa (místo, kde bylo nejvíc opilých), najely asi 3 dodávky policie a začali je tam chytat. Pobrali 25 děcek. Nejmladší měl 13 let. Bylo mi z toho na blití. Nechápu, proč se moje generace neumí bavit aniž by se u toho zřídila. Já jsem se opila dvakrát. Z mého poprvé si toho moc nepamatuju a z mého podruhé zase až moc. Nezažila jsem divnější pocit. Neměla jsem skoro žádnou kontrolu sama nad sebou. Dělala jsem věci, které bych za střízliva nikdy neudělala. Od té doby jsem se zapřísahala sama sobě, že se znovu opiji až v 18.
Názor na alkohol mám špatný. Nelíbí se mi, když se někdo opíjí. Člověk by se měl umět bavit přirozeně, ne jen kvůli tomu, že má v sobě pár jednoduchých a vykvašených sacharidů. Chápu, když se někdo sem tam napije pro to, aby něco oslavil, ale nepochopím, když se někdo ztříská a pak si z večera nic nepamatuje. Stydím se za sebe, že jsem to taky jednou takhle měla.
Co se týče drog, záleží jaké. Nemám prakticky nic proti marihuaně. když někdo hulí pravidelně, nelíbí se mi to. Když si někdo občas dá, překousnu to. Abych si sama dala, tak to asi ne.
Mezi drogy by se měl počítat i alkohol, takže abych to shrnula. Nelíbí se mi, když to někdo požívá, sama to nedělám a u mnohých se mi to hnusí, ale jsou to jejich životy, jejich nudné dny, jejich zničená játra. :)

Day 02

Where you'd like to be in 10 years?
Kde bys chtěla být za 10 let?

Můj další obrovský problém. Neumím si takové věci plánovat. Jednou řeknu, že chci být světoznámá architektka a potom že chci dělat pro charitu. Takže to uděláme následovně. Vezmeme si to tak, jak to chci právě teď. Nikoho nezajímá, jak to budu chtít večer. Pokud napíšu někdy něco jiného/ už jsem napsala něco jiného, prosím, neukamenujte mě. Jsem blíženec a moje myšlenky mají rychlost zvuku. Neustále se mění a vyvíjí.
Při představě sebe v budoucnosti (26 let) chci pracovat v Anglii. Chci být taková ta poctivá novinářka, která svým článkům daruje kus sebe, říká v nich lidem pravdu a ukazuje sice krutou, zato pravdivou realitu. Chci mít malý byt v centru Londýna. Chci mít malého králíčka Boba, který bude vypadat jako klubíčko. Chci být pracovně vytížená. Chci chodit každé ráno před prací do posilovny a po práci chodit na přednášky o architektuře. Chci se ráno rozhodovat jen 3 minuty o tom, co si vezmu na sebe. Chci mít šatnu velikou přes půl bytu. Chci nosit dioptrické brýle z důvodu toho, že vypadám inteligentněji. Chci mít skútr do města a nějakou pěknou mašinku na výlety. Chci aby moje články četl celý svět.
Ale jak říkám, ani nevím, na co mám chuť a to se jedná jen o jídlo, natož aby se jednalo o mou budoucnost.
:)

Day 01

Your current relationship, if single discuss how single life is. 
Tvůj současný vztah, jestli jsi single, napiš, jaké to je.

Se mnou je to zvláštní- klasika.
Abych byla přesná, naposledy jsem měla vztah 2 roky zpátky, kdy mi bylo 13/14 a to je taková ta první platonická láska. Když to porovnám, jaké to bylo, když jsem byla zadaná a teď, když jsem volná, připadá mi to skoro stejné. Zamilovaná můžu být i bez vztahu. Milovat někoho můžu i bez vztahu. V dnešní době je prakticky všechno možné i bez závazků. Jediné, co mi chybí je jistota, že tu pro mě někdo je.
Jsem typ člověka, co si neskutečně váží přátel. Pro mě vždycky bude na prvním místě rodina zároveň s přáteli. Mít kamarády je pro mě možná i důležitější než mít přítele.
Být single je pro mě úplně normální. Jsem single prakticky celý život (pokud nepočítám ten 4-měsíční vztah) a už jsem si na to tak nějak zvykla. Proboha, vždyť mi je 16. Můžu dělat co chci a nemá to (ve většině) žádné následky. Prakticky je to jeden z nejlepších věků, který můžete zažít. Takže jaké to je, být single a ještě k tomu v mém věku? Úplně boží. Člověk by si měl vážit toho, co má, dokud to neztratí. :)

Stay optimist!