neděle 9. února 2014

Mountains?! OK!

Ve čtvrtek jsme odjeli na hory. Byl to takový family trip. Taková ta zimní klasika. Každý den jsme byli 4 hoďky na svahu a potom 4 hoďky v termálech. Bože, jak já miluju takovou tu pohodku, když vlezeš do horký vody, sedneš si, do zad tě masírují takové ty trysky a nad tebou je noční obloha. Tahle dovolená byla něčím jiná. Nevím, jestli to bylo dobře nebo špatně, ale vím, že jsem si zase uvědomila, jak je moje rodina skvělá. :-)
Sestřičky Hanákovic se v autíčku nudily. 




Miluju. :-)

Takový skoro brácha. :-)

Família 

pondělí 3. února 2014

BOYS

omg!
Kluci. Snad poprvé, co o nich píšu někde veřejně. Já jsem vždycky byla ten klučičí typ, co prožil celé dětství místo hraní s panenkama, stavěním bunkrů na stromech, střílením z kuličovek a ježděním na pincku. Vlastně nevím, kdy vznikla ta pomyslná hranice mezi přátelstvím a vztahem. Vůbec si nepamatuju, kdo byl první kluk, který se mi líbil nebo kdy jsem se do někoho poprvé zamilovala. Jediné co vím, je to, že z nich mám teď v hlavě docela zmatek. Jednou se k tobě chovají neskutečně mile a potom tě skoro ani nepozdraví. Nechápu to. Jejich logika je pro mě něco jako španělská vesnice. Prostě mám teď v hlavě šílený zmatek a kdybych řekla, že ani odborníci by mi ten bordel v hlavě neuspořádali, měla bych pravdu. Problém je v tom, že se to všechno strašně rychle kupí. Prostě jedno zklamání za druhým. A tak nějak si začínám říkat, že se na to všechno vykašlu a že budu taková ta holka, co se s nikým nebaví, že se budu po nocích učit a přes den sportovat, že budu nosit usedlé oblečení a nebudu chodit na žádné večírky, ale k čemu to? Kolikrát už jsem taková byla a stejně zase přišlo další zklamání. I když se uzavřu do sebe, stejně přijde další blbeček s krásnýma modrýma očima, který bude vždycky vědět, jak ti správně pomotat hlavu. Třeba jsem staromódní, ale proč mi připadá, že už je většina holek strašně jednoduchých a kluci se vůbec nemusí snažit, aby je dostali? Bude to znít divně, ale nikdy jsem nebyla na opravdovým rande. Vždycky to bylo takové to obyčejné chození ven, ale nikdy to nebylo rande. Viděli jste někdy film Pana nebo orel? Jestli ne, tak to okamžitě napravte. Připadám si strašně podobná s hlavní postavou. Je to mladá středoškolačka, která miluje herce z filmů 80'.
"Chci aby mi John Cusack držel před oknama magneťák. Chci jezdit na sekačce s Patrick Dempsey. Chci aby na mě před kostelem čekal Jack ze '16 candles'. Chci aby Chad Nelson zamával pěstí ve vzduchu, protože ví, že mě dostal. Aspoň jednou chci mít život jako z filmu 80' let a nejlíp s jedním úžasným hudebním vstupem."