autumn/winter

Vůbec mi nedochází, že už za 2 dny jsou tu Vánoce. Vím, že s tím už všichni straší a pojem "Vánoce" se momentálně zdá poněkud otravný, ale já pořád nemám přes polovinu dárků! Doufám, že to ještě nějak stihnu dokoupit.
Každopádně k tomu nadpisu: autumn/winter- přes podzim a na začátku zimy jsem tu skoro nic nepřispívala. Nebyl na to čas, zvykala jsem si na novou školu, přicházela o kamarády, dělala úkoly, učila se, však to znáte...:-) Už od podzimu mám vegetariánské pondělky a úterky. Někomu to nedává smysl. Říkají, že je to zbytečné, ale podle mě to zbytečné není. Ale tady už je pár těch fotek.
Přeji pěkné Vánoce a šťastný Nový rok! :-)

Tohle tuším bylo foceno někdy na začátku září, kdy mi škola ještě tolik nevadila. 

To jsem se vracela domů ještě za světla.

Buď víkend, dobrá známka ve škole nebo prázdniny, jinak si ten úsměv vysvětlit neumím. 

Moje jablíčko, které jsem si vyšlechtila!

Můj první McFlurry. Až moc přeslazený, řekla bych.

Miluju to okno! 

Without life

Ta škola ze mě vycucává život. Nemám chuť na nic (kromě jídla). Přestala jsem cvičit, protože mi na to nezbývá čas a energie, ale dnes jsem si řekla, že znova začnu, tak doufám, že mi to vydrží. Snad jediné, co mě drží při životě jsou přátelé (které už také pomalu ztrácím), jídlo, vzduch, voda a naděje v to, že za chvíli budu moct lyžovat. Miluju zimu. Jsem jeden z mála lidí, co si tu zimu fakt užívá a má ji raději než léto, ale to je tím, že já mám v zimě co dělat. Poprvé jsem lyžovala ve 3 letech a to tak, že mě táta pustil na lyžích z kopce a uč se. No tak samozřejmě jsem to pod kopcem zakotvila pěknou držkou. Od té doby z lyží nemám strach. :D Což je divné, mělo by to asi být naopak, ne? Mamča říká, že jsem na lyžích jako v botách. Prý si spolu sedneme.
Není čas na pořádný fotky, tak je tu jenom pár a to především z webky. :)
Mějte se krásně. :)

S borcama ze třídy. BTW říká se o nás, že jsou v naší třídě nejhezčí kluci na škole. O:)

Nobody cares!

Chybí mi ty dny, kdy jsem na tom fakt poctivě dřela. 

Bullshit

To jsem dlouho nic nenapsala, že?
Není čas, pořád škola, škola, spánek, škola, jídlo, škola, atd.. Docela mě to deprimuje. Nemám vůbec čas na své koníčky. Respektive nemám náladu. Jediné, na co se po škole zmůžu je zahrát si na hoďku na kytaru a to je vše, co mě dělá šťastnou. V srpnu jsem začala běhat, cvičit, docela to na mě šlo i poznat! Teď je to totálně v háji. Nemám na to vůbec sílu. Ráda bych šla běhat, ale tak nějak bydlím mimo město a tím, jak se brzo stmívá, tak není moc světla podél "stezek", kam jsem dříve chodívala a také mě mamka nechce ve tmě moc pouštět ven, že prej: "Ty ani nevíš, kolik je v NJ úchyláků!". No jasně mami, všem se chce chodit na okraj města, kde mají maximálně 5% šanci, že někoho potkají.
Potřebuju nějaká témata, o kterých bych psala, takže vás prosím o takovou menší spoluprácičku. Co kdybyste mi napsali do komentářů nějakou ideu, váš nápad na článek, který by vás zajímal a možná byste si jej přečetli? Jen doufám, že si neudělám trapas a žádné komentáře tu nebudou, to by mě trochu "dodžebalo".
Před týdnem (nebo dvěma?) jsme byly fotit. Ano, bylY- já, Kika a ségra. Moc fotek z toho nemám, ale aspoň pár vám ukázat můžu.
Jinak minulý víkend jsem byla v Litomyšli na soustředění se sborem. Konkrétně tam těch sborů bylo 6. Jeden byl z Litomyšle, 2 byly z Prahy, 1 z Ostravy, 1 ze Znojma/Zlína -nejsem si jistá:D- a ten šestej byl ten náš no. Nejvíce se mi líbili Ostraváci a Pražáci. S Ostravákama byla docela legrace, protože jsou to prostě Ostraváci a s Pražákama byla legrace z důvodu toho, že pořád chodili za náma, zda nemáme vývrtku na víno nebo něco na ten způsob, jedna borka nám dokonce řekla, že s náma /Jičíňákama/ se nejlépe paří. No, asi tím nemyslela konkrétně mě. Já jsem totiž takový ten malý bažant z prváku a není se mnou vůbec žádná legrace, protože jsem ze všech nejmenší-nejmladší.

BTW už jsem vám říkala o moji složce, která se jmenuje "Tak určitě"? Jsou tam moje fotky z webky a mají strašně specifický názvy. Třeba tahle se jmenuje "tosidelasprdel".

Tahle se jmenuje "nocolor".

A tady už jedna z toho focení. Bohužel se nenahrála v takové kvalitě, v jaké jsem chtěla.

A tu mám dlouhý vlasy! :O

PS: nezapomeňte mi napsat dolů ty návrhy prosím. :)

PPS: Je možný, že mouchy létaj i na podzim?! NENÁVIST!!
PPPS: Tady je odkaz na můj ask, kdyby někdo chtěl. :) http://ask.fm/TerezkaHanakova

Forgotten

Milujeme fyziku. <3

Tak jo, dlouho tu nic nebylo a tak jsem si projížděla fotky v noťasu. Pár jsem jich kdysi chtěla dát na blog, ale nějak se na ně zapomnělo. Dneska jsem dojela se sborem do Bratislavy. Je kouzelná. Líbí se mi více než Praha. Praha má sice své kouzlo, ale Bratislava mi připadá hezčí. Je tam sice plno jeřábů a rozestavěných budov a připadá mi, že strašně málo památek, ale i tak je noční Blava krásná. Dneska jsme měli koncert. No, respektive děcka ze sboru měli koncert. Já nezpívala, protože ještě všechny písničky neumím a nechtěla jsem to kazit. :D Každopádně zítra jdeme na soutěž, tak nám držte pěsti, ať to zvládneme! :)

I když je ta fotka brutálně rozmazaná, líbí se mi. Ta budova je nehorázně scary. Máme ji kousek od hotelu.  

Terezka na Hukvaldech u stromů, kde se nesmí fotit. REBEL!

Nejlepší vajíčko, které mě naučila H. :3

blah blah

Vím, že pořád mluvím o tom, jak nestíhám a už jsem s tím trapná, ale je to tak. Vždy když přijdu ze školy, učím se a potom už jsem unavená a otrávená natolik abych tak maximálně zvládla sedět a tlemit do pc. Včera jsem po dlouhé době vytáhla foťák a nafotila pár fotek a dnes jsem vařila! Zase jsem dělala sójový nudličky s rýží a jelikož jsem to nechtěla mít suché, udělala jsem si k tomu takový speciální salát s dresingem. Bylo to výborný.
Doufám, že vaše dny jsou o něco zajímavější, než ty mé. :)

Moje království. Maličké, ale útulné a svou funkci splňuje parádně! :) Všude samý fotky. Chce to ještě plno dodělávek a hlavně jinou výmalbu. Tu růžovou už tam fakt nechci. 

Strange

Jedny z nejmilejších věcí v pokoji. :) 

Obaly na mobil. :) 

tričko/ fishbone, sportovní tričko/ arcore, sportovní legíny/ kalenji, sportovní tílko/ h&m

Yummi!

C

Žila byla kdysi jedna malá holčička. Nebyla stejná jako ty ostatní. Nechtěla být princeznou a mít poníky, nechtěla být ani kuchařkou, cukrářkou nebo květinářkou, chtěla být svářečkou. Její odlišnost od ostatních se neprojevovala jen ve školce, ale pokračovalo to i na základní škole, kde nechodila do aerobicku, klavíru nebo tanečních, ale měla své odlišné zájmy. Spousta lidí se ji smálo. Divili se a ptali se ji, proč je jiná, ale ona sama neznala odpověď. Vždyť ani na takovou otázku odpověď neexistuje. Jednou si ta dívka uvědomila, že tu musí být nějaký důvod, proč je jiná. Nechtěla skončit jako ostatní děti v jejím okolí. Dodnes není stejná a do společnosti nezapadá. Není hubená a ani krásná jako ostatní slečny v jejím věku. Má ale sen. Toho snu se jen tak nevzdá. Chce psát do novin. Chce psát ty nejlepší články na světě. Chce vydat knihy. Spousty knih. Jejím snem je, jít na univerzitu, kde by mohla konečně dělat to, co ji baví. Kde by mohla být konečně brána za jedinečnou a ne divnou. Tam, kde by ji čekala lepší budoucnost.

depressed

Byli jste někdy na tom tak špatně, že jste nenáviděli sami sebe? To právě prožívám. Nesnáším své tělo, nenávidím svou osobnost, irituje mě mé postavení ve společnosti a zodpovědnost, kterou nesu, nemám ráda to, jak mě vnímají ostatní a ze všeho nejvíc nenávidím to, jak si nedokážu ničeho vážit. Moje srdce je zlomené a prázdné. Cítím, jak se blížím ke dnu a nic s tím nejde dělat. Nechci mluvit před nikým o svých problémech, vlastně ani nevím, proč to sem píšu. Bůh mě nemá rád. Ani se to nedá považovat za problémy. Nenávist k sama sobě a obezita jsou pro mě něco jako otěže, klíšťata nebo železné koule u nohou, kterých se za žádnou cenu nemohu zbavit. Proč si připadám, že jsem ztratila hodnotu? Přestávám mít ráda lidi. Nevím, jestli si za to můžu sama, ale jedno vím jistě. Nechci se s nimi bavit. Jsem typ člověka, co lidi nenávidí avšak je zároveň miluje a závidí jim jejich radost ze života. Připadám si jako Kurt Cobain. I když o mých problémech nechci mluvit, proč mi připadá, že to nikoho nezajímá? Po pravdě se mi ještě nikdy nestalo, že by mi někdo sám od sebe nabídl pomoc. Samozřejmě, že nejsem ve všem sama, mám svý "strážný anděly", kteří mě hlídaj. V poslední době nemůžu najít nic, co by mě dělalo šťastnou. Nic, co by mě bavilo. Kromě psaní. Potřebuju vypadnout. Někam hodně daleko, kde neexistuje motor. Pryč od společnosti.
Tenhle post nedává smysl, tak ho v něm ani nehledejte. Nevím, proč to sem píšu.

PS: Nevíte někdo, proč mě baví přidávat příspěvky jenom v noci?

Boredom

Taky někdy míváte ty dny, že se vám nic nechce dělat? Nemůžu se dokopat k tomu, abych se učila a jediné, čeho jsem po škole schopná, je sedět. Venku je totiž momentálně škaredě. Prší, ale mám já osobně mám takové počasí ráda. Je pro mě uklidňující. Pro někoho působí depresivně, ale pro mě ne. Dneska jsem měla zase moji "madafaka" náladu, kdy jsem prostě chtěla poslat všechny do háje, říkat všem všechno na rovinu a hlavně jsem měla chuť dělat kraviny před webkou. Tak tady máte takovou menší ukázečku, jak to vypadá, když jsem totálně znuděná. (Na pořádné fotky teď není moc čas. :/ )

Moje gifyo. :)

Holidays 2013

Jelikož jsem v červenci moc příspěvků nepsala a v srpnu byla ta challenge, takže jsem se rozhodla udělat takový menší postík o mých prázdninách. Hned první den prázdnin (28.6?) bylo vítání prázdnin. Je to taková Novojičínská akcička pod širým nebem a vystupují tam různé kapely nebo i jednotlivci. Letos tam byl myslím Kofe-in a potom Lukáš Adamec. Ani jednoho účinkujícího moc nemusím, ale Lukáš Adamec měl/má neskutečný hlas, takže mě nakonec docela zaujal. Zbytek večera jsem pak trávila spíše takovým tím klasickým kecáním s přáteli. Týden na to byla Kiss mise. Další novojičnská akce a vlastně tak trošku na podobný způsob. Akorát tam místo kapel byli "dídžejové" a byla to spíše taková mega diskotéka. Potom jsem jela na 2 týdny na tábor, o kterém jsme vám už psala v tomhle postu, takže ho asi přeskočím. Po zbytek prázdnin jsem trávila čas s přáteli jako byla například Hanička a její večerní procházky po městě, stojky na hlavě a vaření v 1 v noci nebo Kája, se kterou jsem se celé dny flákala. Ke konci prázdnin jsem byla na Horké kaši, což je akce na úplně stejný způsob jako Kiss mise. Tam jsem poprvé viděla mé nové spolužáky (neskuteční lidé a už jsem si na 100% tehdy byla jistá, že se z nás stane časem skvělá parta) + upevnila skoro ztracené vztahy s tak trošku nevlastním bratrancem. Další party hard byla v Šenově u NJ, která se jmenuje Škrpál. Poslední prázdninová akce, tak jsem si ji chtěla pořádně užít. Nejdříve jsem tam šla s Terezkou (Žiťou) a pak jsme k sobě přibraly i Haničku. Nejdříve to byla docela nudička, ale pak jsme potkaly další kamarády a pařili jsme až do rána. Respektive do noci, protože další den v 7 ráno jsme šly s Terezkou na UFO- turnaj v ultimate frisbee a v týmu byl se námi i Dejf. Vyhráli jsme krásné 4.místo a mini pohárek za team spirit! To byl můj poslední (větší) zážitek z prázdnin. I když jsem v podstatě nikde na dovolené nebyla, je mi to fuk. Hlavní je, abych tam byla s lidmi, které mám ráda a kterých si vážím a potom už je fuk, kde jsme. Prázdniny 2013 pro mě byly skvělé a nezapomenutelné. Děkuju lidem, co se mnou byli za skvělé zážitky. :) Vážím si vás.

Tábor♥

Dortíky přání a kafíčko od Haničky. ♥

Dva ksichty a umatlaný zrcadlo ve výtahu. 

Ingísek vaří, klidně i o půlnoci a nic mě nezastaví!

Škrpál s panem Žížalou a uličníkem. 

Stojky s Haňou!

Je moje sestřenice, ale chová se jako sestra. Nejmilovanější košiška! ♥ Bros before hoes. 

Nejlepší snídaně do postele.

Horká Kaše. 

Myslím, že není návštěva, kdy bych se tam nevyfotila. 

Ideální pro školáky!!

Nostalgie. Tak moc mi ty holky chyběly...:) Sister, Apu a Hanička. 

Sice už to není z prázdnin, ale z adapťáku. Dája s Martinkou se hroutí po fyzicky náročném výšlapu. (Teprve v půlce kopce:(( ) :D

Po dlouhé době. Každá akcička s něma má něco do sebe! :D 

TEAM SPIRIT BRO!♥

Žraníčko s Terezkou. Není venek, kdy bychom nejedly. :D

Romantiš atmosfiš u Haniškiš. 

Sunset

Včera jsme byly s Kikou fotit. Má nový blesk, takže jsme zkoušely a Kika byla opět velice potěšena, že mě mohla fotit. :D (Dělám si legraci, vždycky je to samozřejmě naopak.) Mít sestřenici fotografku se totiž hodí vždycky! Udělám ji menší reklamu a dám vám sem odkaz na její stránku. ( https://www.facebook.com/Kika.Horutova.Photo?fref=ts ) Nefotí sice někde v ateliéru a úplně profesionálně, ale její fotky jsou milé, už má za sebou i pár svateb, rodinných focení apod., takže ví jak na co. :)
Byl navíc překrásný západ sluníčka, takže ideál...:)

Hazel eyes

Nejde mi moc vidět do obličeje, ale tam vlastně ani o ten obličej nejde. 

Ten výraz prostě říká: Čo si povedal o mojej mame?! O.o 

Že prej kluk. 

A jelikož Terezka nemá ráda normální fotky, tak celé focení opět dělala blbosti. (Vypadám tam hrozně, ale ta fotka se mi líbí:D)

B&W ♥