C

Žila byla kdysi jedna malá holčička. Nebyla stejná jako ty ostatní. Nechtěla být princeznou a mít poníky, nechtěla být ani kuchařkou, cukrářkou nebo květinářkou, chtěla být svářečkou. Její odlišnost od ostatních se neprojevovala jen ve školce, ale pokračovalo to i na základní škole, kde nechodila do aerobicku, klavíru nebo tanečních, ale měla své odlišné zájmy. Spousta lidí se ji smálo. Divili se a ptali se ji, proč je jiná, ale ona sama neznala odpověď. Vždyť ani na takovou otázku odpověď neexistuje. Jednou si ta dívka uvědomila, že tu musí být nějaký důvod, proč je jiná. Nechtěla skončit jako ostatní děti v jejím okolí. Dodnes není stejná a do společnosti nezapadá. Není hubená a ani krásná jako ostatní slečny v jejím věku. Má ale sen. Toho snu se jen tak nevzdá. Chce psát do novin. Chce psát ty nejlepší články na světě. Chce vydat knihy. Spousty knih. Jejím snem je, jít na univerzitu, kde by mohla konečně dělat to, co ji baví. Kde by mohla být konečně brána za jedinečnou a ne divnou. Tam, kde by ji čekala lepší budoucnost.