Without life

Ta škola ze mě vycucává život. Nemám chuť na nic (kromě jídla). Přestala jsem cvičit, protože mi na to nezbývá čas a energie, ale dnes jsem si řekla, že znova začnu, tak doufám, že mi to vydrží. Snad jediné, co mě drží při životě jsou přátelé (které už také pomalu ztrácím), jídlo, vzduch, voda a naděje v to, že za chvíli budu moct lyžovat. Miluju zimu. Jsem jeden z mála lidí, co si tu zimu fakt užívá a má ji raději než léto, ale to je tím, že já mám v zimě co dělat. Poprvé jsem lyžovala ve 3 letech a to tak, že mě táta pustil na lyžích z kopce a uč se. No tak samozřejmě jsem to pod kopcem zakotvila pěknou držkou. Od té doby z lyží nemám strach. :D Což je divné, mělo by to asi být naopak, ne? Mamča říká, že jsem na lyžích jako v botách. Prý si spolu sedneme.
Není čas na pořádný fotky, tak je tu jenom pár a to především z webky. :)
Mějte se krásně. :)

S borcama ze třídy. BTW říká se o nás, že jsou v naší třídě nejhezčí kluci na škole. O:)

Nobody cares!

Chybí mi ty dny, kdy jsem na tom fakt poctivě dřela.