OUTSIDER: Those days are gone

Někdy tak trošku lituju, že jsem se nenarodila jako extrovert. Prostě mě mrzí, že se nedokážu tak spřátelit s lidmi a jsem uzavřená do sebe. K většině z nich cítím nenávist. Je to hrozný pocit. Závidím lidem, co mají kolem sebe desítky přátel. Ovšem mám pár lidí, kterým věřím a oni mně. V poslední době jsem totiž poznala, kterým lidem můžu věřit, spolehnout se na ně a když jim něco povím, můžu si být jistá, že to nikomu neřeknou. Po tomhle "protřiďovacím" období jich značně ubylo.
Jako jeden z mála lidí, co ví, jak mi zvednout náladu je moje sestra. Někdy mi připadá, že jsme jako dvojčata, ale o 3 roky starší. No, ona je ta starší. Někdy bych ji nejraději praštila lopatou po hlavě, ale vím, že by to byla škoda, protože takovou sestru jako mám já...takovou sestru mi může každý závidět. :) Prostě vždycky ví, jak mi špatnou náladu spravit.
NAŠTĚSTÍ jsem se narodila jako optimista, a tak si každý den říkám, že s každým novým dnem mám šanci stát se někým lepším.
Dneska jsem vařila! No, popravdě to bylo skvělý. Vzhledem k mým kulinářským schopnostem to byl velký úspěch!
Dny, kdy si hraju na slušnou dívku, oblékám si puntíkované halenky, čtu inteligentní knihy, poslouchám vážnou hudbu a snažím se jíst zdravě jsou tu. Mívám někdy takové období, kdy mi to vážně jde. Po čase se na to vykašlu, protože mi to stejně nikdo nevěří a zase se vrátím do normálního režimu.

HT: I'm sick of this society.