SPRING CONFESSION

Nejsem typ člověka, co dostane vše, o co si požádá. Nejsem typ člověka, který nikdy pro nic nebojoval. Nejsem typ člověka, co dostal všechno zadarmo. Nejsem typ člověka, co se baví s lidmi, které nemá rád. Nejsem typ člověka, co za každou cenu potřebuje prosadit svůj názor. Nejsem typ člověka, co hledá na všech chyby, jen pro pocit jeho vlastní dokonalosti. Nejsem typ člověka, co by potřeboval lítost. Nepotřebuju ani abych byla středem pozornosti. Nepotřebuju být obklopována řečmi o tom, že mě má někdo rád nebo že mi to dnes sluší. Snad jediná věc, co teď nutně potřebuju, je upřímnost a život s trochou cti. Když občas bloudím po Jičíně, sluchátka v uších, přemýšlím o věcech, které mě v noci před spaním tíží a nedávno jsem pochopila, že mi nevadí, když se mi někdo směje. Jasně, bolí mě to a docela dost mi to snižuje ego, ale na druhou stranu si říkám, že je dobře, že to schytávám já. Jsem ráda, že to nemusí odnášet někdo z mých přátel. Mám už po krk keců, že vypadám jako kluk. Mám po krk keců, že jsem trapná jako károvaný ponožky. A ze všeho nejvíc, mám po krk falešných lidí a lží.