blah blah

Vím, že pořád mluvím o tom, jak nestíhám a už jsem s tím trapná, ale je to tak. Vždy když přijdu ze školy, učím se a potom už jsem unavená a otrávená natolik abych tak maximálně zvládla sedět a tlemit do pc. Včera jsem po dlouhé době vytáhla foťák a nafotila pár fotek a dnes jsem vařila! Zase jsem dělala sójový nudličky s rýží a jelikož jsem to nechtěla mít suché, udělala jsem si k tomu takový speciální salát s dresingem. Bylo to výborný.
Doufám, že vaše dny jsou o něco zajímavější, než ty mé. :)

Moje království. Maličké, ale útulné a svou funkci splňuje parádně! :) Všude samý fotky. Chce to ještě plno dodělávek a hlavně jinou výmalbu. Tu růžovou už tam fakt nechci. 

Strange

Jedny z nejmilejších věcí v pokoji. :) 

Obaly na mobil. :) 

tričko/ fishbone, sportovní tričko/ arcore, sportovní legíny/ kalenji, sportovní tílko/ h&m

Yummi!

C

Žila byla kdysi jedna malá holčička. Nebyla stejná jako ty ostatní. Nechtěla být princeznou a mít poníky, nechtěla být ani kuchařkou, cukrářkou nebo květinářkou, chtěla být svářečkou. Její odlišnost od ostatních se neprojevovala jen ve školce, ale pokračovalo to i na základní škole, kde nechodila do aerobicku, klavíru nebo tanečních, ale měla své odlišné zájmy. Spousta lidí se ji smálo. Divili se a ptali se ji, proč je jiná, ale ona sama neznala odpověď. Vždyť ani na takovou otázku odpověď neexistuje. Jednou si ta dívka uvědomila, že tu musí být nějaký důvod, proč je jiná. Nechtěla skončit jako ostatní děti v jejím okolí. Dodnes není stejná a do společnosti nezapadá. Není hubená a ani krásná jako ostatní slečny v jejím věku. Má ale sen. Toho snu se jen tak nevzdá. Chce psát do novin. Chce psát ty nejlepší články na světě. Chce vydat knihy. Spousty knih. Jejím snem je, jít na univerzitu, kde by mohla konečně dělat to, co ji baví. Kde by mohla být konečně brána za jedinečnou a ne divnou. Tam, kde by ji čekala lepší budoucnost.

depressed

Byli jste někdy na tom tak špatně, že jste nenáviděli sami sebe? To právě prožívám. Nesnáším své tělo, nenávidím svou osobnost, irituje mě mé postavení ve společnosti a zodpovědnost, kterou nesu, nemám ráda to, jak mě vnímají ostatní a ze všeho nejvíc nenávidím to, jak si nedokážu ničeho vážit. Moje srdce je zlomené a prázdné. Cítím, jak se blížím ke dnu a nic s tím nejde dělat. Nechci mluvit před nikým o svých problémech, vlastně ani nevím, proč to sem píšu. Bůh mě nemá rád. Ani se to nedá považovat za problémy. Nenávist k sama sobě a obezita jsou pro mě něco jako otěže, klíšťata nebo železné koule u nohou, kterých se za žádnou cenu nemohu zbavit. Proč si připadám, že jsem ztratila hodnotu? Přestávám mít ráda lidi. Nevím, jestli si za to můžu sama, ale jedno vím jistě. Nechci se s nimi bavit. Jsem typ člověka, co lidi nenávidí avšak je zároveň miluje a závidí jim jejich radost ze života. Připadám si jako Kurt Cobain. I když o mých problémech nechci mluvit, proč mi připadá, že to nikoho nezajímá? Po pravdě se mi ještě nikdy nestalo, že by mi někdo sám od sebe nabídl pomoc. Samozřejmě, že nejsem ve všem sama, mám svý "strážný anděly", kteří mě hlídaj. V poslední době nemůžu najít nic, co by mě dělalo šťastnou. Nic, co by mě bavilo. Kromě psaní. Potřebuju vypadnout. Někam hodně daleko, kde neexistuje motor. Pryč od společnosti.
Tenhle post nedává smysl, tak ho v něm ani nehledejte. Nevím, proč to sem píšu.

PS: Nevíte někdo, proč mě baví přidávat příspěvky jenom v noci?

Boredom

Taky někdy míváte ty dny, že se vám nic nechce dělat? Nemůžu se dokopat k tomu, abych se učila a jediné, čeho jsem po škole schopná, je sedět. Venku je totiž momentálně škaredě. Prší, ale mám já osobně mám takové počasí ráda. Je pro mě uklidňující. Pro někoho působí depresivně, ale pro mě ne. Dneska jsem měla zase moji "madafaka" náladu, kdy jsem prostě chtěla poslat všechny do háje, říkat všem všechno na rovinu a hlavně jsem měla chuť dělat kraviny před webkou. Tak tady máte takovou menší ukázečku, jak to vypadá, když jsem totálně znuděná. (Na pořádné fotky teď není moc čas. :/ )

Moje gifyo. :)

Holidays 2013

Jelikož jsem v červenci moc příspěvků nepsala a v srpnu byla ta challenge, takže jsem se rozhodla udělat takový menší postík o mých prázdninách. Hned první den prázdnin (28.6?) bylo vítání prázdnin. Je to taková Novojičínská akcička pod širým nebem a vystupují tam různé kapely nebo i jednotlivci. Letos tam byl myslím Kofe-in a potom Lukáš Adamec. Ani jednoho účinkujícího moc nemusím, ale Lukáš Adamec měl/má neskutečný hlas, takže mě nakonec docela zaujal. Zbytek večera jsem pak trávila spíše takovým tím klasickým kecáním s přáteli. Týden na to byla Kiss mise. Další novojičnská akce a vlastně tak trošku na podobný způsob. Akorát tam místo kapel byli "dídžejové" a byla to spíše taková mega diskotéka. Potom jsem jela na 2 týdny na tábor, o kterém jsme vám už psala v tomhle postu, takže ho asi přeskočím. Po zbytek prázdnin jsem trávila čas s přáteli jako byla například Hanička a její večerní procházky po městě, stojky na hlavě a vaření v 1 v noci nebo Kája, se kterou jsem se celé dny flákala. Ke konci prázdnin jsem byla na Horké kaši, což je akce na úplně stejný způsob jako Kiss mise. Tam jsem poprvé viděla mé nové spolužáky (neskuteční lidé a už jsem si na 100% tehdy byla jistá, že se z nás stane časem skvělá parta) + upevnila skoro ztracené vztahy s tak trošku nevlastním bratrancem. Další party hard byla v Šenově u NJ, která se jmenuje Škrpál. Poslední prázdninová akce, tak jsem si ji chtěla pořádně užít. Nejdříve jsem tam šla s Terezkou (Žiťou) a pak jsme k sobě přibraly i Haničku. Nejdříve to byla docela nudička, ale pak jsme potkaly další kamarády a pařili jsme až do rána. Respektive do noci, protože další den v 7 ráno jsme šly s Terezkou na UFO- turnaj v ultimate frisbee a v týmu byl se námi i Dejf. Vyhráli jsme krásné 4.místo a mini pohárek za team spirit! To byl můj poslední (větší) zážitek z prázdnin. I když jsem v podstatě nikde na dovolené nebyla, je mi to fuk. Hlavní je, abych tam byla s lidmi, které mám ráda a kterých si vážím a potom už je fuk, kde jsme. Prázdniny 2013 pro mě byly skvělé a nezapomenutelné. Děkuju lidem, co se mnou byli za skvělé zážitky. :) Vážím si vás.

Tábor♥

Dortíky přání a kafíčko od Haničky. ♥

Dva ksichty a umatlaný zrcadlo ve výtahu. 

Ingísek vaří, klidně i o půlnoci a nic mě nezastaví!

Škrpál s panem Žížalou a uličníkem. 

Stojky s Haňou!

Je moje sestřenice, ale chová se jako sestra. Nejmilovanější košiška! ♥ Bros before hoes. 

Nejlepší snídaně do postele.

Horká Kaše. 

Myslím, že není návštěva, kdy bych se tam nevyfotila. 

Ideální pro školáky!!

Nostalgie. Tak moc mi ty holky chyběly...:) Sister, Apu a Hanička. 

Sice už to není z prázdnin, ale z adapťáku. Dája s Martinkou se hroutí po fyzicky náročném výšlapu. (Teprve v půlce kopce:(( ) :D

Po dlouhé době. Každá akcička s něma má něco do sebe! :D 

TEAM SPIRIT BRO!♥

Žraníčko s Terezkou. Není venek, kdy bychom nejedly. :D

Romantiš atmosfiš u Haniškiš. 

Sunset

Včera jsme byly s Kikou fotit. Má nový blesk, takže jsme zkoušely a Kika byla opět velice potěšena, že mě mohla fotit. :D (Dělám si legraci, vždycky je to samozřejmě naopak.) Mít sestřenici fotografku se totiž hodí vždycky! Udělám ji menší reklamu a dám vám sem odkaz na její stránku. ( https://www.facebook.com/Kika.Horutova.Photo?fref=ts ) Nefotí sice někde v ateliéru a úplně profesionálně, ale její fotky jsou milé, už má za sebou i pár svateb, rodinných focení apod., takže ví jak na co. :)
Byl navíc překrásný západ sluníčka, takže ideál...:)

Hazel eyes

Nejde mi moc vidět do obličeje, ale tam vlastně ani o ten obličej nejde. 

Ten výraz prostě říká: Čo si povedal o mojej mame?! O.o 

Že prej kluk. 

A jelikož Terezka nemá ráda normální fotky, tak celé focení opět dělala blbosti. (Vypadám tam hrozně, ale ta fotka se mi líbí:D)

B&W ♥

3 good things that have happened in the past 30 days

3 dobré věci, co se staly za posledních 30 dnů.
1. věc- Poznala jsem nové lidi. S přestupem na střední školu se všechno změnilo. Poznala jsem plno nových lidí, ale zatím mi připadá, že mě moc nemusí. Ne, že by mě vyloženě neměli rádi, ale ta třída předtím byla naprosto jiná, byli jsme jako rodina a tak nějak mi to začalo všechno chybět. Vždy když jsem přišla do té staré třídy, nebála jsem se zařvat do třídy "Čauky mňauky lidi!", ale teď jenom prostě tiše vejdu dovnitř, zapadnu do lavice, pozdravím pár lidí kolem sebe a sedím tiše jako myš. Jasně, sice už to není jako před tím, ale přece jenom se známe zatím pouze týden.
2. věc- Začala jsem pravidelně posilovat, lépe se stravovat a myslím, že to pomalu přináší výsledky. Taky už uběhnu daleko více než dříve. Byly časy, kdy jsem uběhla 400m a byla jsem vyřízená. Teď uběhnu 1km, odpočinu si na minutu a běžím dál. Jasně, pořád to není nic extra, ale pokud budu pokračovat, tak to půjde lépe a lépe.
3. věc- Mám větší sledovanost na blogu!! Za celý duben jsem měla 432 zobrazení, teď mám 337 shlédnutí jenom za 7 dní. Není to pořád nic extra, ale jak už jsem řekla, pokud to takhle půjde dál...:)

A je to! Celá tahle výzva je za mnou a já to zvládla. Můžu si poblahopřát. Upřímně jsem ani netušila, že to dám a koukněte na to. Je to za mnou. Teď budou zase ty normální články a možná začnou být o něco málo zajímavější. :)

Your favorite poem

Moje oblíbená poezie.
Nemám oblíbenou poezii. Vlastně ji ani nečtu, takže další článek úplně o ničem. Až skončím tuhle výzvu, mám docela o čem psát a budou to články zase o každodenních činnostech. Každopádně i ty mohou být někdy zajímavé.