ILL

A tak se Terezka přidala do klubu nemocnejch...
Ano, už i mě skolila chřipka a tak je teď můj den jen o tom, že smrkám, piju čajíčky a kávičky, papám bábovku a koukám na pohádky. Ty mě teď jako jediné udržují v dobré náladě.
Včera mi jeden můj dobrý kamarád řekl, že je na mě pyšný, což sice ani jeden z nás nechápal, ale potěšilo mě to. Každopádně píšu to sem proto, protože chystám jeden takový postík, který by měl být o tom, co mě těší a co mě ničí, co mám ráda a co nemám ráda, co mi na lidech vadí a čeho si na nich naopak vážím atd.
Báj d vej máme teď jarní prázdniny, takže jsem vážně ráda, že asi zbytek volna proležím.
Mějte se. :-)

Jedna z nejoblíbenějších pohádek je Já padouch. Jo, sice jsou minions boží, ale Agnes je Agnes. Ona, její culíček a jednorožec mi vždycky přišli strašně rozkošní. Prostě žůžo úžo. 

Moje nejsledovanější. :-)
1. Čertova nevěsta- tuhle pohádku jsem si teď obzvlášť zamilovala. Možná kvůli tomu, že od malička miluju pohádkový čerty a tahle se čerty jenom hemží.
2. Auta 2- mým nejoblíbenějším auťákem v týhle pohádce je Burák. Je to takový "venkovský balík", který se sice místy neumí chovat, ale je to ten nejopravdovější přítel.
3. Hledá se Nemo- většina lidí má nejraději Nema, já musím být zase něco extra a nejraději mám Dori. Líbí se mi, jak pořád na všechno zapomíná a mojí nejoblíbenější scénkou je ta, jak skáče po medúzách a křičí při tom: "Nasnadagoňa, boing, boing." :-D Je boží!
4. Na vlásku- zase má většina lidí nejraději Lociku, já žeru Maxima. Sice toho moc nenamluví- vůbec nic-, ale je prostě luxusní. Takový férový a čestný.
5. Simpsonovi ve filmu- Homer forever! Na tuhle pohádku se nedívám skoro vůbec. Viděla jsem ho naposledy asi 2 roky zpátky, ale jak jsem se na něj koukala dnes, nasmála jsem se jak nikdy. Myslím, že čím méně často ty filmy sleduju, tím mi připadají lepší a tím více je mám ráda. "Já chci na vafle teplej banán!". Simpsonovy mám ráda i z toho důvodu, že tam je strašně pravdivých informací. Nemyslím pravdivých, ale prostě to vždycky dokonale vystihne to, jak to ve světě je.
6. Mulan- nejraději mám Mulan, protože je neskutečně odvážná a miluje svoji rodinu víc než cokoliv na světě. S touhle pohádkou jsem vyrůstala a řadí se do mojí TOP 10. 

Boží kapesníčky!

Nejlepší hrníček na světě.

Všichni si pamatujeme 2 adresy.
1. naši vlastní.
2. P. Sherman, 42 Wallaby Way, Sydney.

LYŽÁK 2014

Včera jsem přijela z lyžáku. Čekala jsem sice, že to bude lepší a moc se mi tam nelíbilo, ale myslím, že aspoň někdo si to užil. Jediné pozitivum na tom pro mě je, že jsem poznala kdo jaký je a komu můžu věřit + jsem si zalyžovala. Každopádně nemůžu si dovolit být tak negativní, takže řeknu, že to bylo ve výsledku docela fajn.

Skoro všichni. :-) 

Co bych si tam bez nich počala...:-) Největší broučci. Mám je všechny moc ráda a to myslím doslova.

S Karolínkou. <3

Kája, Kája, Klárka a Pája. :-)

Kája a Kája- olé! olé! olé!, jsou nejlepší- volé! volé! volé!

S Kájou. :-) Nerada se fotí, ale se mnou ji to určitě baví. 

Cestu pěšky nahoru nám zpříjemnilo focení. :-)

S Julindou. Držka je to. 

Pýžová fotena. 

Miláčci <3

Mountains?! OK!

Ve čtvrtek jsme odjeli na hory. Byl to takový family trip. Taková ta zimní klasika. Každý den jsme byli 4 hoďky na svahu a potom 4 hoďky v termálech. Bože, jak já miluju takovou tu pohodku, když vlezeš do horký vody, sedneš si, do zad tě masírují takové ty trysky a nad tebou je noční obloha. Tahle dovolená byla něčím jiná. Nevím, jestli to bylo dobře nebo špatně, ale vím, že jsem si zase uvědomila, jak je moje rodina skvělá. :-)

Sestřičky Hanákovic se v autíčku nudily. 

Miluju. :-)

Takový skoro brácha. :-)

Família 

BOYS

omg!
Kluci. Snad poprvé, co o nich píšu někde veřejně. Já jsem vždycky byla ten klučičí typ, co prožil celé dětství místo hraní s panenkama, stavěním bunkrů na stromech, střílením z kuličovek a ježděním na pincku. Vlastně nevím, kdy vznikla ta pomyslná hranice mezi přátelstvím a vztahem. Vůbec si nepamatuju, kdo byl první kluk, který se mi líbil nebo kdy jsem se do někoho poprvé zamilovala. Jediné co vím, je to, že z nich mám teď v hlavě docela zmatek. Jednou se k tobě chovají neskutečně mile a potom tě skoro ani nepozdraví. Nechápu to. Jejich logika je pro mě něco jako španělská vesnice. Prostě mám teď v hlavě šílený zmatek a kdybych řekla, že ani odborníci by mi ten bordel v hlavě neuspořádali, měla bych pravdu. Problém je v tom, že se to všechno strašně rychle kupí. Prostě jedno zklamání za druhým. A tak nějak si začínám říkat, že se na to všechno vykašlu a že budu taková ta holka, co se s nikým nebaví, že se budu po nocích učit a přes den sportovat, že budu nosit usedlé oblečení a nebudu chodit na žádné večírky, ale k čemu to? Kolikrát už jsem taková byla a stejně zase přišlo další zklamání. I když se uzavřu do sebe, stejně přijde další blbeček s krásnýma modrýma očima, který bude vždycky vědět, jak ti správně pomotat hlavu. Třeba jsem staromódní, ale proč mi připadá, že už je většina holek strašně jednoduchých a kluci se vůbec nemusí snažit, aby je dostali? Bude to znít divně, ale nikdy jsem nebyla na opravdovým rande. Vždycky to bylo takové to obyčejné chození ven, ale nikdy to nebylo rande. Viděli jste někdy film Pana nebo orel? Jestli ne, tak to okamžitě napravte. Připadám si strašně podobná s hlavní postavou. Je to mladá středoškolačka, která miluje herce z filmů 80'.

"Chci aby mi John Cusack držel před oknama magneťák. Chci jezdit na sekačce s Patrick Dempsey. Chci aby na mě před kostelem čekal Jack ze '16 candles'. Chci aby Chad Nelson zamával pěstí ve vzduchu, protože ví, že mě dostal. Aspoň jednou chci mít život jako z filmu 80' let a nejlíp s jedním úžasným hudebním vstupem."

Oh Christmas

Asi jsem trošku zpožděná, takže pár mých Vánočních dárků uvidíte až teď. Bylo jich o něco více, ale myslím, že ponožky nebo lyžáky nejsou pro moc lidí zajímavé. Takže tu je jen pár, jinak jsem ještě dostala takové krásné kočičí pyžámko, které je totálně nejlepší, bohužel teď leží v prádelním koši a vytahovat to nebudu. Každopádně myslím, že ho na 100% uvidíte později.

A teď už k samotným Vánocům. Naše rodina je slaví v hodně lidech a myslím, že je to skvělé, protože se aspoň jednou za rok sejdeme všichni, společně povečeříme, rozdáme si dárky, koukneme na Popelku a Pelíšky a tak celkově si užijeme Vánoční atmosféru (letos bohužel bez sněhu). Abych řekla pravdu, Vánoce slavíme ve 14,5 lidech (X,5 je pes). Upřímně si nedokážu představit, jak bychom slavili ve 4 lidech. Pro někoho je to normální, ale pro mě nepředstavitelné. Každopádně po skvělé večeři, kde se sejdou 2 druhy bramb. salátů, vepřové řízky, kuřecí řízky a ryba, jdeme rozbalovat dárky. To vždycky trvá tak hodinu a půl, protože je jich za prvé hodně (kdyby měl každý dát každému je to 13 na druhou (většinou se nedává sobě samému, proto 13))- WTF?!- a za druhé je rozbalujeme pomalu, pěkně po jednom. Po rozbalení si všichni vyzkoušíme dárky, co jsme dostali (myšleno jako trička, pyžama, čepice, apod.) a koukneme se na Popelku. Potom se už jenom servíruje na stůl kafe, víno nebo čaj a společně odpočíváme na gauči+křeslech.

Snad jste si užili Vánoční svátky stejně jako já. :) Letošní Vánoce mi nedaly jenom dárky, uvědomila jsem si, jak skvělou mám rodinu a že vlastně nepotřebuji dárky pro to, abych byla o Vánocích šťastná. Už vím, proč se říká, že jsou Vánoce svátky klidu, míru a rodinné pohody. Teď už to chápu. :)

Ještě vám přeji krásně prožitý rok 2014, hodně štěstí, zdraví, lásky, rodinné pohody, úspěchů a ať se všechny vaše sny plní. :)

Zbožňuju tu vůni!

<3

Manikúra je prostě jistota!

Moje dlouho vytoužené brusle.  

Možná začnu chodit včas. Možná...

Už jsem se pochlubila, že mou nejoblíbenější kytkou není růže, ale kaktus?

autumn/winter

Vůbec mi nedochází, že už za 2 dny jsou tu Vánoce. Vím, že s tím už všichni straší a pojem "Vánoce" se momentálně zdá poněkud otravný, ale já pořád nemám přes polovinu dárků! Doufám, že to ještě nějak stihnu dokoupit.
Každopádně k tomu nadpisu: autumn/winter- přes podzim a na začátku zimy jsem tu skoro nic nepřispívala. Nebyl na to čas, zvykala jsem si na novou školu, přicházela o kamarády, dělala úkoly, učila se, však to znáte...:-) Už od podzimu mám vegetariánské pondělky a úterky. Někomu to nedává smysl. Říkají, že je to zbytečné, ale podle mě to zbytečné není. Ale tady už je pár těch fotek.
Přeji pěkné Vánoce a šťastný Nový rok! :-)

Tohle tuším bylo foceno někdy na začátku září, kdy mi škola ještě tolik nevadila. 

To jsem se vracela domů ještě za světla.

Buď víkend, dobrá známka ve škole nebo prázdniny, jinak si ten úsměv vysvětlit neumím. 

Moje jablíčko, které jsem si vyšlechtila!

Můj první McFlurry. Až moc přeslazený, řekla bych.

Miluju to okno! 

Without life

Ta škola ze mě vycucává život. Nemám chuť na nic (kromě jídla). Přestala jsem cvičit, protože mi na to nezbývá čas a energie, ale dnes jsem si řekla, že znova začnu, tak doufám, že mi to vydrží. Snad jediné, co mě drží při životě jsou přátelé (které už také pomalu ztrácím), jídlo, vzduch, voda a naděje v to, že za chvíli budu moct lyžovat. Miluju zimu. Jsem jeden z mála lidí, co si tu zimu fakt užívá a má ji raději než léto, ale to je tím, že já mám v zimě co dělat. Poprvé jsem lyžovala ve 3 letech a to tak, že mě táta pustil na lyžích z kopce a uč se. No tak samozřejmě jsem to pod kopcem zakotvila pěknou držkou. Od té doby z lyží nemám strach. :D Což je divné, mělo by to asi být naopak, ne? Mamča říká, že jsem na lyžích jako v botách. Prý si spolu sedneme.
Není čas na pořádný fotky, tak je tu jenom pár a to především z webky. :)
Mějte se krásně. :)

S borcama ze třídy. BTW říká se o nás, že jsou v naší třídě nejhezčí kluci na škole. O:)

Nobody cares!

Chybí mi ty dny, kdy jsem na tom fakt poctivě dřela. 

Bullshit

To jsem dlouho nic nenapsala, že?
Není čas, pořád škola, škola, spánek, škola, jídlo, škola, atd.. Docela mě to deprimuje. Nemám vůbec čas na své koníčky. Respektive nemám náladu. Jediné, na co se po škole zmůžu je zahrát si na hoďku na kytaru a to je vše, co mě dělá šťastnou. V srpnu jsem začala běhat, cvičit, docela to na mě šlo i poznat! Teď je to totálně v háji. Nemám na to vůbec sílu. Ráda bych šla běhat, ale tak nějak bydlím mimo město a tím, jak se brzo stmívá, tak není moc světla podél "stezek", kam jsem dříve chodívala a také mě mamka nechce ve tmě moc pouštět ven, že prej: "Ty ani nevíš, kolik je v NJ úchyláků!". No jasně mami, všem se chce chodit na okraj města, kde mají maximálně 5% šanci, že někoho potkají.
Potřebuju nějaká témata, o kterých bych psala, takže vás prosím o takovou menší spoluprácičku. Co kdybyste mi napsali do komentářů nějakou ideu, váš nápad na článek, který by vás zajímal a možná byste si jej přečetli? Jen doufám, že si neudělám trapas a žádné komentáře tu nebudou, to by mě trochu "dodžebalo".
Před týdnem (nebo dvěma?) jsme byly fotit. Ano, bylY- já, Kika a ségra. Moc fotek z toho nemám, ale aspoň pár vám ukázat můžu.
Jinak minulý víkend jsem byla v Litomyšli na soustředění se sborem. Konkrétně tam těch sborů bylo 6. Jeden byl z Litomyšle, 2 byly z Prahy, 1 z Ostravy, 1 ze Znojma/Zlína -nejsem si jistá:D- a ten šestej byl ten náš no. Nejvíce se mi líbili Ostraváci a Pražáci. S Ostravákama byla docela legrace, protože jsou to prostě Ostraváci a s Pražákama byla legrace z důvodu toho, že pořád chodili za náma, zda nemáme vývrtku na víno nebo něco na ten způsob, jedna borka nám dokonce řekla, že s náma /Jičíňákama/ se nejlépe paří. No, asi tím nemyslela konkrétně mě. Já jsem totiž takový ten malý bažant z prváku a není se mnou vůbec žádná legrace, protože jsem ze všech nejmenší-nejmladší.

BTW už jsem vám říkala o moji složce, která se jmenuje "Tak určitě"? Jsou tam moje fotky z webky a mají strašně specifický názvy. Třeba tahle se jmenuje "tosidelasprdel".

Tahle se jmenuje "nocolor".

A tady už jedna z toho focení. Bohužel se nenahrála v takové kvalitě, v jaké jsem chtěla.

A tu mám dlouhý vlasy! :O

PS: nezapomeňte mi napsat dolů ty návrhy prosím. :)

PPS: Je možný, že mouchy létaj i na podzim?! NENÁVIST!!
PPPS: Tady je odkaz na můj ask, kdyby někdo chtěl. :) http://ask.fm/TerezkaHanakova